Je pondělí 30. ledna. Prsty mě svrbí pnutím psát. Příběh o ledním medvědovi. Zasáhl mě tolik, že jsem ho jen během minulého týdne třikrát převyprávěla.
Celý život jsem si zakládala na tom, že se mi daří vědět, dokládat a odůvodňovat. Přestala jsem tomu ale věřit. Místo toho jsem se začala vyptávat…
Jak jsem se neplánovaně vydala na akční výzkum, ztratila schopnost psát, chuť sdílet i plánovat. A jak mě to nakonec obohatilo.
„Schovej ty dásně!“ klade mi na srdce můj bratr od doby, kdy mi kvůli rovnátkům přeřízli uzdičku. Pořád to neumím. A tak jsem se rozhodla sdílet to…
Jsou chvíle, kdy nám život nastavuje zrcadlo. Kdy nás nechce nechat dál utíkat. Kdy se ptá: „Co to teď děláš?“
Co se děje, když nás život náhle zastaví? Nechce se nám ráno vstát, a než se do čehokoli pustíme, vkrádá se nám do hlavy povzdech: jaký to má smysl?
Nejspíš. Rozhodnu se v průběhu psaní. Co se daří, zachycujeme poměrně snadno. Výpravy do bažin zpravidla zkracujeme, či zamlčujeme. Nedivím se.
Kdybych měla zvolit jednu větu, kterou během života nejčastěji slýchávám a která se mě zároveň nepřestává dotýkat, bude to tahle. „Tak si to tak…
See all
Vědecký oběžník
Vědecký oběžník
Barbora Dvořáková
Newslettery
Newslettery
Martin Kavka